|
|
Regenerace smyslových orgánů u raků
KOR, Golara
Anteny jsou u raků důležitým smyslovým orgánem, které mají zásadní roli na jejich přežití, komunikaci a orientaci v prostředí. Jsou vybaveny smyslovými chloupky, které umožňují rakům detekovat různé podněty. Raci mají jedinečnou schopnost regenerovat své anteny. Hemocyty jsou specializované buňky raků a hrají klíčovou roli v jejich imunitním systému a podílejí se na procesu regenerace. Ke studiu morfologie a regenerace smyslových orgánů u raků jsme použili kryo-skenování a transmisní elektronové mikroskopy. V kapitole 2 byla kryo-skenovací elektronová mikroskopie použita k identifikaci potenciálních rozdílů v morfologii anten u šesti různých druhů raků, zahrnujících raka mramorovaného Procambarus virginalis, raka mexického Cambarellus patzcuarensis), raka červeného (Procambarus clarkii), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka ničivého (Cherax destructor) a raka pruhovaného (Faxonius limosus). Zjistili jsme významné rozdíly mezi šesti druhy raků v poměru délky anteny, délky a šířky segmentu k délce krunýře a počtu segmentů. Zkoumání ultrastrukturálních rysů odhalilo rozdíly ve vzorcích distribuce smyslových chloupků podél anten a morfologii povrchu anten. Rozdílná morfologie anten mezi studovanými druhy pravděpodobně ukazuje na přizpůsobení se specifickým podmínkám jejich příslušných stanovišť. Výsledky dále ukázaly, že kombinace morfologických charakteristik anten nám může pomoci rozlišit různé studované druhy raků. V kapitole 3 bylo pomocí transmisní elektronové mikroskopie zkoumáno ultrastrukturální chování hemocytů během koagulace a fagocytózy v počátečních fázích poranění u raka mramorovaného. Během koagulačního procesu prodělaly hemocyty výrazné transformace v morfologii. Cytoplazmatická granula vykazovala změnu z elektronově hustých na elektronově prostupné formy s postupem koagulace. Bylo pozorováno, že transformované granule obsahují amorfní, pro eletrony prostupný materiál navzájem spojený a uvolňující svůj obsah do extracelulárního prostoru jako součást koagulačního procesu. Kromě toho bylo pozorováno, že obsah jádra také hraje roli během procesu koagulace. Navíc amputace nohy vedla k silné svalové degeneraci a fagocytující hemocyty začaly pohlcovat nekrotické tkáně. Kromě toho jsme pozorovali natrávené zbytky z fagocytovaných nekrotických tkání sloučených do granulí a dalších buněčných složek, čímž se zvýšila granularita hemocytů a změnila se jejich buněčná morfologie. Je však nutno poznamenat, že degranulace hemocytů během koagulace by mohla potenciálně snížit jejich granularitu. Vzhledem k tomu, že morfologické vlastnosti jsou pro klasifikaci hemocytů zcela zásadní, musí být tyto morfologické změny během koagulace a fagocytózy považovány za významné faktory. Degenerovaný materiál uložený uvnitř fagocytárních hemocytů může mít uplatnění v imunologických a regeneračních procesech. V kapitole 4 jsme použili transmisní elektronovou mikroskopii, abychom prozkoumali ultrastrukturální aspekty potenciálního zapojení imunitních buněk do regenerace nervů po amputaci anten raků. Zjištění ukázala, že během regenerace nervů byly přítomny všechny tři formy hemocytů. Nicméně granule v semigranulocytech a granulocytech přispěly především ke vzniku nových organel, jako jsou mitochondrie, Golgiho aparát a nervová vlákna v regenerovaných nervech račích anten. Odhalili jsme transformaci granulí hemocytů na různé organely během procesu regenerace nervů na ultrastrukturální úrovni. Závěrem lze říci, že tyto granule fungují jako kompaktní úložiště adaptabilních materiálů nesených imunitními buňkami, schopných transformace na různé organely během regenerace nervů v račích anten.
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
|
|
Aktivity hemocytů plovatkovitých plžů a jejich změny způsobené nákazou trichobilharziemi
Jindrová, Zuzana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent)
Měkkýši se stejně jako další bezobratlí živočichové spoléhají pouze na vrozenou imunitní odpověď. Jejich vnitřní obranný systém umí efektivně zakročit proti většině patogenů. Výjimku tvoří např. některé motolice, pro které plži představují tzv. kompatibilní mezihostitele. Motolice se dokážou v plži vyvíjet mj. díky intervenci do vnitřního obranného systému plže. Tato práce popisuje vybrané aktivity hemocytů u dvou plovatkovitých plžů Lymnaea stagnalis a Radix lagotis, a dále sleduje vliv nákazy motolicí Trichobilharzia regenti na hemocyty plže R. lagotis. Hemocyty obou plžů produkovaly v reakci na vybrané chemické stimuly různé množství H2O2 a NO. Tato odpověď se lišila mezi oběma plovatkovitými plži. Nákaza plžů R. lagotis motolicí T. regenti zvýšila počet kolujících hemocytů. Většina aktivit hemocytů byla však vlivem infekce inhibována. Snížena byla bazální produkce NO, schopnost fagocytovat bakterie, adherovat k povrchu a tvořit panožky. Práce popisuje mimo hemocytární aktivity i toxický vliv plazmy L. stagnalis pro miracidia nekompatibilní motolice T. regenti. Odhalení mechanismů, kterými motolice interaguje s vnitřním obranným systémem plžů, nám pomůže pochopit, proč je jeden druh plže vhodný pro její vývoj, zatímco druhý, ač blízce příbuzný, druh plže motolici zabije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.